Začínáme s digitálním mixem
Láká vás svět digitálních mixpultů? No ještě aby ne. Jak ale začít? Jak pochopit základní principy? Jaké kroky byste neměli přeskočit? Na to se podíváme v tomto článku.
Obsah článku
1. Začít s digitálem = nejdřív analog
2. Kolik signálu je tak akorát = gain staging
4. Potřebuju víc úprav = inserty
1. Začít s digitálem? Nejdřív analog.
Paradoxně, na cestě k digitálu je dle našeho názoru dobré začít u analogových mixů. Principy jsou u analogu i digitálu stejné, jen u analogů je to všechno tak nějak po ruce. Kvalitní analogové mixy můžou svou kvalitou zvukového projevu dokonce předčít své digitální kolegy. Vyzkoušíte si, co vlastně mix dělá, pochopíte základní pojmy - phantom power, gain, low cut, compressor, ekvalizér, aux…
2. Kolik signálu je tak akorát = gain staging.
Jdeme na to. Jdeme zvučit.
První krok (po tom, co vše zapojíte tak, jak se má - tj. mikrofony pomocí XLR kabelů, klávesy a kytary do diboxů, zapnout phantom tak, kde je potřeba…) je vždycky nastavit si gain a poté hlasitost pomocí faderu. Na zvukovce to vypadá takto:
1. Požádáte umělce na pódiu (například kytaristu), aby vám zahrál - tak, jak bude hrát. Tedy se stejnou dynamikou.
2. Najdete si kanál, do kterého jste zapojili kytaru (mikrofon/ dibox/ linku/ preamp..)
3. Přidáváte gain, dokud vám kontrolka úrovně signálu neukazuje zelenou. Většinou nechcete jít do červených, maximálně do žlutých hodnot. Teoreticky byste neměli překročit hranici řekněme -10 db. Při překročení hranice 0 db dochází k tzv. peaku ("peakování"). signál se zkresluje. Analog tohle zvládá lépe než digitál, kde je to opravdu nežádoucí. Peaky ale zkrátka nechceme.
Kondenzátorové mikrofony potřebují většinou méně gainu než dynamické. Dynamiky (např. Shure SM58) klidně 30db gainu. Bezdrátové mikrofony (SLXD SM58) mají často výstup silnější, postačí jim třeba 10db gainu.
4. Nastavíte hlasitost kanálu pomocí faderu. Pokud máte v LR výstupu zapojeny zapnuté reproduktory, objeví se zvuk.
Tadá!
3. Slyšíš to? = ekvalizér
Pak pomocí jednoduchého parametrického ekvalizéru hledáte části spektra, které je lepší vyřezat, zvuku neprospívají. Ty, co nezní pěkně, ty, kterých je tam moc, rezonují v místnosti, pískají vám v odposlechu.. Často na to máte 4 "poťáky" - basy, středy + volitelná frekvence a výšky.
Jen pro info. Zvuk celkově je lidmi slyšitelný od 20 Hz po 20 kHZ (= 20 000 Hz). Na 20 Hz začínají lidé slyšet basy a na 20 kHz přestávají slyšet výšky. Na většině mixů lze zvolit na kanálu Low Cut (ořez spodních frekvencí) např. na 80 Hz, to znamená, že při zapnutí této fíčurky dojde k odfiltrování spodních frekvencí na kanále.. To se hodí skoro už všech nástrojů a mikrofonů kromě velkého bubnu, někdy flooru, basy, kláves a třeba velkých dechových nástrojů…
Jak je vidět na obrázku dole, můžeme ubrat či přidat frekvenci kolem 80 Hz, vybrat si pásmo ve středech (100 Hz-8 kHz), které můžeme ubrat či přidat a poté můžeme ještě zahýbat s výškami kolem 12 Khz. Většina dospělých už příliš nevnímá frekvence nad 15 kHz.
Pouze výjimečně se ekvalizér používá k zesílení frekvencí, které jsou třeba zvýraznit (60 Hz kick, 4-6 kHz na tomech,...). Základem je tedy zeslabit frekvenční pásma, která vadí.
Máte správně "udělané" gainy a "barvu" nástrojů a zvuků (ekvalizér). Teď je třeba nastavit hlasitosti jednotlivých kanálů tak, aby do sebe pěkně zapadly, mix byl čitelný.. Anebo prostě tak, aby se vám to líbilo. Někdo míchá tak, aby z mixu nic "nelezlo", jiný třeba tak, aby bylo dobře rozumět zpěvu. Nejde jen o vkus zvukaře, ale i o to, co po něm chce kapela, jak zní na nahrávkách, nebo jak zní žánr..
Tohle všechno už zvládáte levou zadní? Víc už vám váš mix nedovolí? Potřebujete další úpravy, které už vám mix neposkytne, takže je třeba se posunout dál.
4. Potřebuju víc úprav = inserty
Pomocí insertů lze signál z nástrojů a mikrofonů dále upravovat. Typicky jde o "vložení" kompresoru či gatu do signálové cesty. K připojení fyzických outboard (=mimo-mixových) signálových “upravovačů" se používá insertový Y kabel. Můžou to být třeba další ekvalizéry, saturátory, meze se nekladou..
Signál ze zdroje zvuku je ještě před tím, než máte na mixu šanci s ním něco udělat, celý poslán do insertu a vrátí se do mixu celý změněný (100% wet, pokud to nejde přímo v insertovaném efektu nastavit jinak).
Ideální je si na tomto místě zapojit jako insert kompresor či grafický EQ a vyzkoušet si, co to dělá. Tím se toho naučíte nejvíc - při kroucení čudlíky a pozorném poslouchání.
Nastavte si třeba zpěv, tak jak nejlépe umíte.
Zapojte pomocí insert kabelu efekt.
Točte čudlíky
V případě, že se Vám nastavení nebude zdát povedené, koukněte na web, jaká se doporučují nastavení
V digitálních mixech probíhá insertovaní podobně, jenom většinou bez fyzických rackových efektů a Y kabílků (pokud tedy nechcete, samozřejmě to také jde). Standardně je na každém kanálu už nainsertován kompresor, gate i ekvalizér. Stačí je jen zapnout. A běžně můžete ještě pár insertů přidat...
5. Kompresor/ Gate
Kompresor je zařízení, které zvláštním způsobem mění signál. Velmi zjednodušeně vám může například pomoct udržovat hladinu hlasitosti v mezích, které si nastavíte, upravovat charakter zvuku, udělat zvuk agresivnější, či naopak plošší, saturovat až zkreslovat... lze ho využít i opravdu velmi kreativně.
Kompresorů je velká spousta typů a druhů a každý se hodí na něco trochu jiného. Různé kompresory (optický, FET, elektronkový,...) dělají různé věci. Je to opravdu speciální, skoro až magický nástroj. Pro netrénované uši (= nevíte, co máte poslouchat) je často skoro až nemožné všimnout si jeho efektu - například v masteringu. Často se změní jen pocit při poslechu. Čáry máry.
Zpátky k tématu - co vás asi bude zajímat při vašich prvních zvučení je první zmíněné - udržet hlasitost - například zpěvu či kytary, baskytary v rozumných mezích.
Nastavení kompresoru pro zpěv:
Treshold (hranici, od které kompresor zabírá) - nastavit tak, aby zabíral - záleží na tom, jak máte nastavený celý kanál zpěvu.. attack na zpěv rychlý, většinou 3-10 ms, release klidně 100 ms pro přirozený efekt.
A ratio. Tedy poměr, kolik nad vámi nastavenou hranici (treshold) kompresor pustí a kolik ne. Tj. při poměru například 3:1 (klasický poměr pro různé aplikace) = při překročení tresholdu o 3 db se hladina zvuku zvýší pouze o 1 db.
Občas je nutné použít i extrémnější poměry, například v případě, že zpěvák střídá velmi tichý zpěv a scream a nepracuje tolik s dynamikou pomocí vzdálenosti mikrofonu od úst...
Jen pro ujasnění, některé analogové mixy (třeba naše Behringer Xenyx X1222USB a Yamaha MG10XUF) mají “kompresor” přímo na kanálu, na jednom z potenciometrů. Vypadá to chytře, ale vlastně to asi není úplně to, co se běžně rozumí pod pojmem kompresor. Je to spíš taková legrácka, ikdyž se může hodit).
Pochopit alespoň základy praktického využití attacku, releasu (základních parametrů nastavení) je klíčové. Kompresor může být při živém zvučení skvělý sluha a může vám usnadnit spoustu práce. Stejně tak díky gatu si můžete ušetřit spoustu bleedu (přeslechů), bez správného nastavení to ale nepůjde. Pokud ale nevíte, co jednotlivé nastavení dělají, může se z kompresoru také stát špatný pán.
V malých klubech se ještě do dnešních dnů občas vyskytuje analogový pult řekněme s 12 nebo 16 XLR vstupy.. třeba MixWizard od Allen Heath (hodně fajn), nebo Dynacord, Yamaha MG16, nebo i Mackie.. Na většině z těchto je možné na jednotlivé kanály nainsertovat efekty (řekněme kopák - kompresor/gate, zpěv - kompresor) a zkoumat, co se vlastně pak se zvukem děje..
Větší analogy pak dovolují naposílat jednotlivé kanály (kick, snare, vokál) ne do master výstupu, ale do grup (bicí, kytary, zpěvy), kde je možné efekty aplikovat na všechny sem poslané channely zároveň. Možností to poskytuje opravdu mnoho. To bychom se pak mohli bavit o paralelní kompresi, sidechain kompresi atd.. ale to snad zas jindy.
6. Konečně digitál = Malé digitální mixy
I ty nejjednodušší (nejlevnější) moderní digitální pulty, například série XR od Behringeru či Soundcraft UI vám dovolují všechno co zde bylo dosud zmíněno také používat. Můžete s kanály pracovat podobně jako v DAW (Digital Audio Workstation - Protools, Studio one, Ableton, Logic..) na PC či Macu.
Dostanete pokročilý metering. Real time analyzer - vidíte jak se v reálném čase mění frekvenční analyzér..
XR18 má samozřejmě spoustu nevýhod a nedostatků. Preampy jsou prostě levnější, musíte ho ovládat z tabletu, některé pokročilejší věci jsou nedostupné a jste omezeni počtem vstupů (16 XLR) a výstupů (přičemž udělat grupu = skupinu kanálů, kterou chcete upravovat jako celek znamená vzdát se jednoho výstupu, atd...). A nedají se zpozdit výstupy, respektive dají, ale přijdete tím o 1 efektový slot a je to dost punk.
A neobsahuje LC a HC v takových sklonech (Butterworth a jiné...) Aby se dal reálně nastavit systém, vršky oproti basům.
Od toho tahle mašinka není.
ALE dostáváte do ruky něco, o čem se spoustě lidem v historii nejspíš ani nesnilo. Za 800 Kč si můžete na víkend pronajmout zařízením s grafickým ekvalizérem a kompresorem a gatem na KAŽDÉM KANÁLU.
Grafický ekvalizér s 32 pásmy už je nainsertovaný a připravený k použití na master outputu.
Spolu s převodem signálu z inputu do digitálního a po processingu zpátky to celé dokáže tahle malá věcička, která je menší než většina stageboxů za zhruba 1 ms.
A ještě si to celé můžete po stopách nahrát do notebooku.
No není to zázrak... Není divu, že ho s sebou spoustu kapel vozí jako mix pro IEM.
7. Prakticky s XR18
Abyste si ušetřili ty úplně nejbolavější začátky, potřebujete:
Externí router
Když vám přijde víc než pár kamarádů, bude se vám jinak signál z interního wifi ztrácet. A to nechcete. Ztrácíte tím kontrolu nad mixe. Nad koncertem.
Vaše šance na zvukařský úspěch s tímto zařízením se exponenciálně zvýší s použitím jednoduchého 2.4 ghz a 5ghz routeru. Ten většinou nemusíte složitě nastavovat. Jen připojit mix pomocí UTP kabelu do vstupů routeru a nastavit si na routeru heslo, aby se vám k němu nepřipojovali hobby zvukaři z publika.
Tablet s ideálně Mixing station aplikací
Dá se obsloužit i s aplikací od Behringeru, nám vyhovuje plně customizovatelná Mixing station. Dá se v ní samozřejmě změnit pořadí kanálů, udělat si vlastní layery, totálně upravit zobrazení... Na různá zařízení, na různé velikosti.. Abyste měli vše po ruce.
V tuhle chvíli umíte nastavit jednotlivé kanály, to je nejdříve Gain, potom hlasitost, ekvalizér, kompresor, je-li to nutné, srovnat si hlasitosti, aby to pěkně znělo dohromady.
Potom můžete některé stopy poslat do sendu reverbu, a najít si k němu return, pěkně si ho nastavit, protože tyhle levné reverbové efekty potřebují trochu doladit.. zkusit si nainsertovat GEQ na nějaký kanál, kdyby bylo třeba v něm vyřezat víc než jen v klasickém PEQ..
8. Větší digitální mixy
Jste už krůček od toho být velký zvukař se svým velkým mixem.
Jenže kam teď? Značek je spousty.
Nejlepší je začít tam, kde aspoň trochu tušíte. Nebo kde máte někoho, kdo vám může poradit.
Kámoš má doma sq6 od Allen Heath? Mozna byste si mohli koupit za pár Korun starší GLD80..
Bratranec jezdí s Midas M32R? Koukněte po starší x32 od behringeru...
Každá z velkých značek má svojí logiku prostředí, které se drží a kterou na jejich zařízeních najdete. Jsou to takové ty malé věci, kvůli kterým pak musíte chvilku googlit, protože tam, kde byste tenhle ovládací prvek hledali, prostě není.
9. Kde si to vyzkoušet
Pokud máte možnost, koukněte do nějakého malého klubu v okolí.
Kouknout pod ruce někomu zkušenějšímu, zeptat se zvukaře, který zrovna nevypadá tak naštvaně, jestli by vám neukázal, co a jak dneska míchá.. Zvukaři jsou často osamělá stvoření, sami proti celému světu, kapelám i divákům.. Třeba ocení rozhovor s někým, koho to upřímně zajímá.
A nebo ne. A budete muset jít na Youtube. Tam je toho tolik...
Hodně štěstí a dobrý zvuk.
B.
